Burgundští vinaři jsou známí svým "joie de vivre" - neboli smyslem pro radost a veselí - a pohostinností, s jakou vítají náštěvníky ve své vinařské oblasti, zejména během četných eno-gastronomických slavností, které se zde odehrávají po celý rok. Vskutku, v tomto ikonickém regionu se slaví od ledna až do prosince, od Chablis až po Beaujolais a kromě vína, crémantů a cassisů se oslavují i šneci, dršťky, hořčice, petrželová šunka v aspiku a jiné regionální speciality.

Avšak než se začneme věnovat oslavám a festivalům, zrekapitulujme si nejdříve základní fakta týkající se Burgundska. Ve srovnání s jinými vinařskými regiony Francie je to oblast velmi malá a rozděluje se do následujících podoblastí:

Chablis - nejsevernější území, které se jmenuje podle jedné z vesnic ležících poblíž Auxerre. Na půdním podloží kimmeridžských jílů se pěstuje pouze odrůda Chardonnay, která zde dává velmi suchá bílá vína s výraznými až ocelovými kyselinami. Vína Chablis se kvalitativně dělí do čtyř skupin podle apelací, ze kterých hrozny pocházejí: Petit Chablis, Chablis, Chablis Premier Cru a Chablis Grand Cru, z nichž poslední dvě nesou na etiketách i označení příslušné vinice. Vinic s označením Premier Cru je nějakých 30, zatímco pouze sedm vinic nese označení Grand Cru. Jsou to: Blanchots, Bougros, Clos, Grenouilles, Preuses, Valmur a Vaudésir, plus Moutonne, tzv. Grand Cru honoris causa, která se rozkládá z části v katastru Vaudésir a z části v Preuses.

Côte de Nuits - leží jižně od Dijonu a táhne se téměř k městu Beaune. Dává převážně červená vína špičkové kvality a pyšní se nejvyšším počtem vinic s označením Grand Cru. Je jich celkem 22 a ty nejslavnější z nich jsou Romanée Conti, La Tâche, Richebourg, Romanée St. Vivant, Échézeaux, Grands Échézeaux, Clos de Vougeot, Clos de Tart, Bonnes Mares a Chambertin. Obec Gevrey-Chambertin má rovněž největší koncentrovanost Grands Crus ze všech vinařských obcí v Burgundsku, a to celkem devět.

Côte de Beaune - rozkládá se kolem středověkého města Beaune a pochází z ní slavná vína z viničních tratí Le Montrachet, Corton Charlemagne, Chevalier-Montrachet, Bâtard-Montrachet, Bienvenues-Bâtard-Montrachet, Criots-Bâtard-Montrachet - všechna bílá s označením Grands Crus, plus jediné červené - Corton Grand Cru. Dále se zde nachází celá řada vesnic, jejichž jména jsou skutečnými pojmy (a za přiměřené ceny!): Pommard, Volnay, Puligny-Montrachet, Meursault, ale také méně známé vinařské obce, kde poměr kvalita:cena hraje významnou roli. Jmenujme např. Monthelie, Auxey Duresses, Saint-Aubin, Saint-Romain a Santenay, kde se dají najít skutečné skvosty i bez tlusté peněženky.

[Pozn.: Côte de Nuits a Côte de Beaune jsou kolektivně nazývané také Côte d'Or (Zlaté svahy), podle názvu celého tohoto okresu - ve Francii nazývaného département.]

Côte Chalonnaise - sestává z malých apelací jako jsou Rully, Mercurey, Givry, Montagny, Buxy, Bouzeron aj., které leží západně od města Chalon-sur-Saône a pochází odtud jak červená, tak bílá vína velmi slušné kvality a za příznivé ceny.

Mâconnais - produkuje lehčí červená vína, například Mâcon a Mâcon-Villages, a typicky olejnatá bílá burgundská apelací Saint-Véran, Pouilly-Vinzelles, Pouilly-Loché, Viré-Clessé, avšak nejznámější (a také nejdražší) značka, zejména v zahraničí, musí být zajisté Pouilly-Fuissé, díky její popularizi v USA. Oblast Mâconnais se rozkládá v okolí města Mâcon, jak nám ostatně její název napovídá.

Beaujolais - nejjižnější území, které je položeno severně od Lyonu, na které echt čistokrevní Burgunďané shlížejí poněkud shora, známé především pro své Beaujolais Nouveau, jež obletí svět každý třetí listopadový čtvrtek. Málokdo však ví, že v oblasti Beaujolais existuje ještě několik dalších apelací. Jsou to především Beaujolais a Beaujolais-Villages, obě pro bílá, růžová a červená vína a 10 tzv. crus: Brouilly, Côtes de Brouilly, Chénas, Juliénas, Fleurie, Morgon, Moulin-à-Vent, Chiroubles, Saint Amour a Régnié, prestižní značky, které nenesou žádné označení apelace Beaujolais na svých etiketách i když se jedná o ta nejlepší vína z Beaujolais.

Kromě výše uvedených podoblastí zde existuje ještě několik dalších vinařských zón, jako Hautes Côtes de Nuits (s nejvýznamnějšími obcemi Bévy, Magny-lès-Villers, Marey-lès-Fussey a Villars-Fontaine), Hautes Côtes de Beaune (zahrnující nejvýznamnější obce této zóny Échevronne, La Rochepot, Meloisey, Nantoux a Nolay), Couchois (v okolí městečka Couches, jižně od Beaune), Vézelien (v okolí Vézelay, západně od Avallonu); dále jsou tu Irancy (Bourgogne-Irancy, které je jediným červeným vínem v oblasti Auxerrois, východně od Chablis), St. Bris (jediná apelace v celém regionu pro odrůdu Sauvignon Blanc, zatímco vína z odrůd Chardonnay a Pinot Noir se zde uvádějí na trh pod značkou Côte d'Auxerre), Tonnerrois (zahrnuje města Tonnerre a Épineuil), Côtes de Saint Jacques (nejsevernější oblast celého Burgundska ležící severozápadně od Chablis) a Châtillonais (v okolí města Châtillon-sur-Seine, severně od Dijonu).

Tajemství jedinečnosti burgundských vín se dá shrnout do nepřeložitelného francouzského slůvka terroir, což je kombinace půdního složení a podloží dané viniční trati s odrůdou na ní pěstované a jejími mikroklimatickými podmínkami - není proto náhodou, že se v Burgundsku jednotlivé vinice nazývají climats. Tyto jednotlivé viniční tratě produkují každá radikálně osobitá a diametrálně odlišná vína, která se dokonce mohou výrazně lišit i od svých sousedů. Klasickým příkladem je slavná viniční trať La Romanée Conti, která dává jedna z nejvyhledávanějších vín na světových trzích (nedávno také označené jako nejdražší víno na světě vůbec), za jejíž zídkou (clos) leží jiná vinice, ale vína z jejích hroznů vyrobená zdaleka nedosahují stejného renomé. Navíc mohou být burgundské vinice rozděleny do několika parcel, a tudíž mohou mít i několik vlastníků. Snad nejtypičtějším příkladem je vinice Clos de Vougeot, kterou obhospodařuje přes 90 jednotlivých pěstitelů-vinařů. Zákon, jenž toto upravuje, pochází ještě z období vlády Napoleona, který zkonfiskoval půdu náležející církvi a šlechtě. Po smrti vlastníka pozemku se uplatňuje dědický zákon, který parcelu rozdělí mezi všechny potomky a tím se vinice dělí na stále menší a menší parcely. Navíc je na pozůstalost uvalena vysoká dědická daň, se kterou se zpravidla každou generaci musí rodina vypořádat. Z celkového počtu registrovaných burgundských vinohradníků (nějakých 4 300), vlastní každý z nich v průměru pouze nějakých 6 hektarů vinic. A to je vlastně jeden ze zásadních rozdílů mezi oblastmi Bordeaux a Burgundsko. V Bordeaux, kde honosné châteaux o velkých rozlohách vinic původně vlastnila šlechta a kde se nynějšími vlastníky stávají čím dál tím více nadnárodní konglomeráty a pojišťovny, které usedlosti "zchudlé" šlechty kupují, rodinný monopol dnes představuje zcela ojedinělou skutečnost. V Burgundsku však naopak není neobvyklé, že se statky spojují nebo lze dokonce přinést vinici do rodiny věnem. Dalším příkladem rozdílu obou regionů je následující populární anekdota: když Bordelais navštíví burgundský sklep, bude mu předložen celý sortiment vín. V opačném případě, v Bordeaux, dostane Bourguignon v tamním sklepě ochutnat pouze jedno víno...!

A to nás konečně přivádí k ochutnávkám, slavnostem, festivalům a burgundské pohostinnosti. Jako první v roce se v kalendáři objeví Fête de la Saint Vincent Tournante. Poslední víkend v lednu je tradičně již po mnoho let důležitým termínem v kalendáři milovníků burgundských vín. La Saint Vincent, jak se tato vinařská slavnost ve Francii nazývá, je zasvěcena patronu francouzských vinařů, svatému Vincentovi a byla původně uspořádána na podporu a propagaci burgundských vín v roce 1938 v Chambolle-Musigny za přítomnosti 500 účastníků, převážně z řad samotných vinařů. Poté se festival opakoval každoročně (s výjimkou válečných let) a pokaždé v jiné vinařské obci - výraz "Tournante" totiž znamená, že se každý rok runda otáčí a nad oslavami drží ochrannou ruku pokaždé jiná vesnice. Postupně se festival svatého Vincenta stal stále populárnějším, až se na přelomu druhého a třetího milénia rozrostl do takových proporcí, kdy již nebylo únosné zdarma obveselovat statisícové davy návštěvníků, kteří se do těchto jindy ospalých vesniček sjížděli každoročně koncem ledna ze všech koutů světa. V roce 2003 se již nenašla vinařská obec, jež si hodlala vzít na svá bedra tak složitý úkol a logistickou noční můru, a tak se slavností ujalo bratrstvo Chevaliers du Tastevin, které po několik let pořádalo oslavy ve svém sídle Clos de Vougeot a v Beaune, ale bez ochutnávek. V loňském roce se městečko Nuits-Saint-Georges rozhodlo uspořádat slavnosti v poněkud honosnějším stylu, tak jak tomu bývalo dříve, což byl ostatně slogan (Il était une fois...) a téma festivalu. Rozdíl byl však v tom, že degustace byly zpoplatněné a zhruba 20 000 návštěvníků si mohlo předem zajistit rezervaci registrací on-line. Byl to zřejmě úspěch, protože patronáž nad hlavním festivalem letos převzala malebná vinařská obec Saint Romain v Côte de Beaune - i když méně okázalé slavnosti se rovněž budou konat v Beaune, Chablis, Chitry, Coulanges-la-Vineuse, Jussy, Migé, Mercurey, Saint-Maurice de Satonnay a Santenay.

Letošní rok v Burgundsku je rovněž rokem pro dvě velkolepá bienále: Les Grands Jours de Bourgogne neboli Velké burgundské dny a Rendez-vous Beaujolais. Během jednoho týdne se po celém regionu a každý den jinde budou pořádat degustace, rauty a gastronomické galavečeře, a to zcela zdarma, pro pozvané a předem registrované profesionály z celého světa vína. Velké burgundské dny začínají v pondělí 10. března degustací v Chablis v 9 hodin a potrvají celý den (mezi 12. a 15. hodinou se bude podávat oběd). Ochutnávat se budou vína apelací Chablis a Grand Auxerrois všech místních vinařství, obchodníků (négociantů) i družstev a ve stejném duchu se budou odehrávat ochutnávky v ostatních podoblastech regionu, a to v Gilly-lès-Cîteaux, Marsannay, Nuits-Saint-Georges, Clos de Vougeot, Beaune, Meursaultu, Mercurey, Volnay, Santenay, Aloxe-Cortonu, Savigny-lès-Beaune a Mâconu až do konce týdne a podobně budou probíhat o něco později i slavnosti v oblasti Beaujolais.

Kromě výše zmíněných oslav se v Burgundsku každoročně odehrává kolem stovky dalších akcí. Kalendář roku 2008 nazvaný "Bourgogne en Fête" upozorňuje např. na festival jara v Monthelie, gurmetské dny v Guinchay, festival růžových vín v Marsannay-la-Côte, "Den nocí" (což je vtipná slovní hříčka) v Nuits-Saint-Georges, Fleurs de vigne - neboli slavnosti kvetení révy v Auxerre, festival du Chablisien v Chablis, dny otevřených sklepů téměř všude spojené s promenádami, nočními pochody, sportem, maratonem, rallye či hudbou, slavnosti vinobraní, burčáku, nového vína roku, svařáku... až po slavné aukce vín v Hospices de Beaune, Nuits a Beaujeu a grandiózní hostiny La Paulée, Disnée, Les Trois Glorieuses a rytířů Tastevin, kterými Bourgundsko en fête kulminuje.

Foto© Jean-Pierre Muzard (z fotografické výstavy "Rok v Burgundsku", která zdokumentovala práci vinaře Henriho (Domaine Vaudoisey-Creusefond) a jeho rodiny v Pommardu během jednoho roku)