Ideální teplota pro skladování vína je 9 - 14°C. Poněkud nižší nebo vyšší teplota není pro víno nebezpečná, avšak nejhorší je kolísání teploty mezi extrémy. Bohužel málo milovníků vína má svůj vlastní sklep nebo speciálně temperované skříně-vinotéky a tak jej mnohdy musí nahradit komora či spíž, skříň (nejlépe v ložnici, kde bývá chladněji) nebo garáž, kde je možné umístit speciální regály na víno, které se dnes dají koupit již hotové např. ve vinotékách a v obchodech pro kutily. Rovněž je možné si víno za poplatek uložit v přidělených kójích.  Dnes u nás existuje celá řada vinoték, sklepů a hotelů nabízejících tyto služby.

Víno skladujeme ve vodorovné poloze. Děláme to proto, aby nám korky nevysychaly, čímž by mohly propustit dovnitř bakterie, které by víno znehodnotily. Proto si často kontrolujte kapsle na hrdlech lahví, jestli nejeví známky po vytékajícím víně. Etikety by měly směrovat vzhůru, aby se víno dalo rychle identifikovat a abychom věděli, že na opačné straně lahve může být sediment. Je také vhodné si vést tzv. sklepní knihu, do které se zapisují údaje o doplňování zásob jednotlivých vín a další informace, jako je datum nákupu, cena a degustační poznámky o jejich vývoji.

V regálech na víno umístíme jednotlivá vína následovně:  bílá vína ukládáme vespod, kde bývá poněkud chladněji, červená doprostřed a sherry s portským přijdou navrch.

Víno může být z různých důvodů dekantováno. Nejčastěji to bývá proto, aby se zbavilo sedimentu, který se po delším zrání na lahvi vysráží. Dalším důvodem - dnes však považován některými odborníky za mýtus - je, aby se víno mohlo "vydýchat". Po pravdě však k provzdušnění vína úplně stačí, když se nalije do sklenek. Poslední příklad dekantace je přelévání vína do neutrálních lahví při anonymních ochutnávkách nebo praktických zkouškách, aby lahve, které jsou pro určité víno nebo oblast typické, degustátorovi nenapovídaly svojí barvou nebo tvarem (např. lahve typu Bordeaux či Burgundy, alsaská flétna nebo pistole, zelené sklo pro moselská či hnědé pro rýnská vína, apod.). Všeobecně však platí, že jen ročníkové portské stylu Vintage Port a dobře stavěné, zralé, červené víno jako je např. claret z Bordeaux nebo australský Shiraz se musí dekantovat. Láhev postavíme do svislé polohy po dobu 24 hodin, aby se sediment usadil na dno. Korek vytáhneme aniž bychom
s lahví pohnuli více než je nutné. Poté opatrně vyprázdníme obsah do karafy. Po celou dobu musíme pozorovat přibližující se sediment, který se pomalu začne usazovat v rameni lahve. K celému procesu nám dobře pomůže plamen svíčky. Dekantování zastavíme, až když hrozí nebezpečí, že se víno zakaluje.

Výběr sklenek na víno je často rovněž opomíjen. Pro sekty a Champagne použijte vysoké sklenky, kterým se říká flétny a ne tzv. ňadra Marie-Antoinetty připomínající pohárky na zmrzlinu. Z těch bublinky brzy vyprchají a je škoda, abyste byli ochuzeni o maximální požitek, který vám tento slavnostní nápoj skýtá. Pro Sherry se používá sklenka typu copita, z které se dobře pije i portské. Je to menší pohárek typu degustační sklenky INAO (Institut National des Appellations d'Origine). Bílé a červené víno je nejlépe pít ze sklenek, které umožňují tento nápoj vidět a vdechovat. Nejlépe poslouží čiré bezbarvé a nebroušené sklenky tvaru tulipánu typu INAO, které dobře koncentrují aroma. Milovníci vína rádi s lahodným mokem zakrouží, aby co nejlépe mohli ocenit buket vína, proto pohárky nikdy nenaléváme plné. Není třeba připomínat, že sklenky mají být čisté. Sebemenší zbytek mycího prostředku zahubí bublinky šumivých vín, proto je třeba sklenky řádně vypláchnout horkou vodou.

A závěrem ještě otázka.  Setkali jste se již někdy s výrazem vertikální či horizontální degustace a bylo vám trapné se zeptat zda-li je to ve stoje či vsedě nebo dokonce snad vleže?  Při vertikální ochutnávce se hodnotí zpravidla vína jednoho château (u nás je to výrobce) různých ročníků, zatímco horizontální degustace se zabývá víny různých výrobců dané lokality, avšak stejného ročníku.