Největší veletrh nápojů na světě - Vinexpo - se koná ve třech výstavních halách Bordeaux-Lac jednou za dva roky.  Toto obrovské výstaviště podél břehu jezera je přes míli dlouhé, což v praxi znamená, že to často zabere 20 minut chůze, než se dostanete z jedné schůzky na další, ačkoliv je možné si najmout i golfový vozík, který vás odveze z jednoho konce dlouhé Haly 2 na druhý...  Mezi 17. a 21. červnem se na Vinexpo 2007 do Bordeaux sjelo 2400 vystavovatelů ze 45 zemí světa, aby zde ukázali své výrobky, našli distributory a dovozce pro své nápoje, které zahrnují jak tichá, tak šumivá a fortifikovaná vína, destiláty i jiné produkty, nebo aby se setkali se starými přáteli ze světa enogastronomie a ochutnali zde novinky na trhu.

Podle officiálního katalogu celkový prodej vín a destilátů dosáhl v roce 2005 závratných 277 miliard dolarů.  Tato cifra se zvyšuje exponenciálně rok od roku.  Proto byla jako letošní novinka  Vinexpa návštěvníkům představena sekce "Marketers", která, kromě výstavní plochy Kongresového paláce na druhém břehu jezera, nabízela i sérii seminářů a přednášek o globálních finančních trendech, designu, ambaláži, logistice, školení a marketingu. 

Ještě před zahájením veletrhu se v nedalekém kasinu vedle Kongresového paláce konal gala večer s přehlídkou vítězných vín soutěže Les Citadelles du Vin, kterou organizují vinaři z oblasti Côtes de Bourg, ležící na pravém břehu Girondy, tedy na opačné straně než se nacházejí věhlasné zámky Médocu.  Z této méně známé podoblasti Bordeaux pocházejí některá excelentní vína, především co se týká poměru kvalita - cena.  Všechna vína oceněná zlatými medailemi - Les Trophées Citadelles - byla vystavena uprostřed sálu k ochutnání před i během večeře.  Byla mezi nimi také tři vína z České republiky, a to dvě ledová ze Znovínu Znojmo a jedno slámové z vinařství Vinné sklepy Valtice.  Ačkoliv se jednalo o malé, štíhlé lahvičky  o obsahu 0,2 litru, které označuji jako optický klam, dlouho z nich nebylo upito.  Po nějaké době, když jsem si všimla, že ani z řeckých a izraelských vín nebylo mnoho vzorků ochutnáno, uvědomila jsem si proč:  Francouzi nerozuměli českým, řeckým a hebrejským etiketám a ochutnávali pouze vína, jejichž názvy znali...

Zatímco Bordeaux si právem říká hlavní město vinařského světa, ostatní se snaží vyniknout v jiných aspektech a tím na sebe upoutat.  Během pěti dnů veletrhu se zde konaly řízené degustace a přednášky, které vedli představitelé vinařství mnoha různých vinařských zemí světa.  Nejvíce se vyznamenaly agentury na propagaci vín z Rakouska, Itálie a Německa.  Jednu z nejzajímavějších degustací uspořádalo také Bureau Interprofessionnel de Vins de Bourgogne, které představilo červená burgundská vína posledních dvaceti let, zatímco srovnávací degustaci ryzlinků z Rakouska, Německa a Austrálie (Alsasko kupodivu prezentováno nebylo) vedli britský novinář Robert Joseph a francouzský Master of Wine Gérard Basset.  Poukázali tak shromážděnému publiku, že v dnešním vinařském světě nevede z odrůdových bílých vín všudypřítomné Chardonnay, nýbrž Ryzlink rýnský a naopak nejvýznamnejší modrou odrůdou je Pinot Noir a nikoliv Cabernet Sauvignon.  Ironií však je, že se ani Riesling ani Pinot Noir v  oblasti Bordeaux nepěstují.   

Pro zástupce mezinárodního tisku byl, jako vždy, připraven pestrý program s nabídkou večeří v "zámeckém prostředí" za přítomnosti majitelů těchto, většinou šlechtických, usedlostí.  To vyvrcholilo slavností Fete de la Fleur, která se letos konala na Château Smith-Haut-Lafitte.  Ti novináři, kteří byli po celou dobu Vinexpa pod křídlem press attachée Michele Piron-Soulat (na snímku vlevo), sestry našeho přítele-vinaře Dominika Pirona z Morgonu (viz foto u stánku s americkou manželkou Kristinou úplně dole), tradičně povečeřeli na Château de France (www.chateau-de-france.com), malebném zámku v AOC  Pessac-Léognan, jihozápadně od  Bordeaux.  Vinice Château de France zde byly vysazeny již v 18. století, což bylo významné období pro vína Bordeaux, jejichž kontroverzní klasifikace Grand Cru Classé z roku 1855 brala v potaz jak kvalitu, tak i cenu vín za posledních 100 let.  Dodnes se jí drží všechny přední zámky, které byly v té době zatříděny a až na jednu výjimku (povýšení Château Mouton Rothchild z 2eme Grand Cru Classé do kategorie Premier Grand Cru Classé v roce 1973) zůstává do dnešní doby nezměněna a určuje dnešní trendy - a především ceny - na levém břehu oblasti Bordeaux.  Ale vraťme se ještě k Château de France, jehož majitel Bernard Thomassin a syn Arnaud, který je výrobním ředitelem, nás přivítali na terase šampaňským Pol Roger a jazzovým orchestrem.  Jejich roční produkce činí 200 000 lahví ze 37 hektarů, kde jsou vysazeny modré odrůdy Cabernet Sauvignon a Merlot, zatímco na třech hektarech se pěstují odrůdy bílé, a to Sauvignon Blanc a Sémillon.  Všechny vinice se vyznačují štěrkovitou půdou, typickou pro region Graves.  Zlatým hřebem večera bylo vystoupení moderátora  kanadské televize a autora knih o sommeliérství původem z Bretagne - Jacquesa Orhona, který nám s orchestrem zazpíval několik písniček o víně z jeho nedávno vydaného alba Quelques gouttes de Champagne...

Další večer jsme byli pozvaní do Château Fourcas-Hosten, panství o 47 hektarech vinic, které se nachází naproti kostelu v centru vinařské obce Listrac-Médoc.  Spolu s dalšími třemi zámky (Fourcas-Dupré, Fonréaud a Lestage) se Fourcas-Hosten stal nedávno majetkem rodiny Momméja, členů módního impéria a luxusního zboží značky Hermes (www.chateaufourcashosten.com).  Bratři Renaud a Laurent pozvali kolem 200 hostů na terasu zámku, kde se k obligátnímu šampaňskému podávaly ústřice a další amuses bouches za doprovodu orchestru a sólového flamenco kytaristy.  Naštěstí se slibovaný déšť tomuto panství vyhnul, nicméně v zahradě byl připraven gigantický chapiteau, pod kterým se odehrával zbytek honosné večeře.  Laurent Momméja pak závěrem přednesl slavnostní projev, kdy zdůraznil roli nových majitelů, kteří mají v úmyslu držet se rodinných tradic a ne řídit tuto historickou usedlost jako jeden z konglomerátů, kterým v poslední době spadly podobné majetky do klína v důsledku dědických daní, jež tuto oblast ohromují pokaždé, kdy na scénu přijde nová generace.
 
Na Pravém břehu v oblasti Saint Emilion nás další den čekalo degustační matinée, které hrabě Stephan von Neipperg uspořádal na jednom ze svých panství v oblasti Bordeaux - Château Canon la Gaffeliere (neipperg.com).  Zúčastnila se jej nejen věhlasná vinařství z Médocu, Saint Emilionu, Pomerolu a Graves, ale také zvučná jména z Německa, Itálie a Rakouska.  V zámeckých zahradách se pak pro změnu podával oběd, na kterém nechyběl nejlepší affineur sýrů ve Francii - pan Antony ze Sundgau v Alsasku, který se nedávno prezentoval spolu se zde přítomnými majiteli Château Branaire-Ducru (na snímku vpravo Patrick Maroteaux se synem) také v Praze.  

Další pozvánky na podobné akce přišly z kanceláře Inter Rhône a Cave de Rasteau, ze Château Jean Faure v Saint Emilionu, navštívili jsme rovněž pohádkový zámek Château d'Agassac v obci Ludon-Médoc, který je jako vystřižený ze Šípkové Růženky a neméně romantický Château Lanessan se sousedícím Lachesnaye, které vlastní rodina Bouteiller.  Avšak největší dojem na nás učinil nově příchozí Château Sérilhan v Saint-Estephe (http://www.chateau-serilhan.com).  Není to vlastně ani romantický zámek, nýbrž jakási stodola a chais (sklepy), jejichž majitel, Didier Marcelis, nám ochotně vylíčil celou situaci.  Jeho dědeček Merlet v Saint-Estephe založil usedlost v roce 1982, kterou poté obhospodařoval otec Jean a matka Maryvonne.  Didier v této době vedl svůj high-tech business, než se po 20 letech v roce 2003 rozhodl pro investice a koupi dalších 22 hektarů vinic.  V tomto novém  podnikatelském záměru mu pomohla jeho manželka Laurence a doktor enologie Philippe Lespy (oba dříve pracovali v Domaines Baron Philippe de Rothschild) a externími konzultanty se stali  Olivier Dauga a Jean-Luc Thunevin.   Kromě nové výsadby se instalovaly moderní technologie s baterií nových sudů a začala se vyrábět nová vína:  Château Sérilhan (roční produkce 7-8 000 kartonů) a Château Moutinot (3-4000 kartonů), které je druhým vínem.   A jak předpovídají osobnosti světa vína James Suckling, Robert Parker, Jancis Robinson, Steven Spurrier aj., Château Sérilhan má před sebou velkou budoucnost.  Nejenže se investice Didierovi již několikanásobně během čtyř let relativně vrátily v nárůstu dnešních cen za hektar vinic, ročník 2004 získal medaile na světových soutěžích vín Vinalies, International Wine Challenge, Concours Mondial de Bruxelles a Japan Wine Challenge.  Didier nám na cestu věnoval jednu z posledních lahví tohoto ročníku, jelikož ročník 2005 ještě nebyl nalahvován.  Byl excelentní.  Zbývá jen doufat, že ceny zůstanou i nadále příznivé.

Ke konci pětidenního degustačního maratonu byli již vystavovatelé i návštěvníci téměř vyčerpáni (i když princ Poniatowski - na snímku vlevo - stále oplýval elánem a vitalitou...) .  Letos se veletrhu nezúčastnil nikdo z České republiky, zato zde měla poměrně velký stánek reprezentace z Maďarska a poněkud menší vystavovatelé ze Slovenska, zatímco relativní nováček - Uruguay - zaujal svojí expozicí mnohem více než četná vinařství jeho velkého souseda - Argentiny (na snímku vpravo Ana a Carlos Pizzorno - Bodegas Pizzorno, Uruguay).

Jako vždy, existují velké problémy s ubytováním, dopravou, i nárůstem cen na dvojnásobek v okolních ubytovacích zařízeních.  Jestliže si chce Vinexpo udržet image nejvýznamnějšího veletrhu vín na světě, organizátoři by příště měli brát na zřetel tyto přímo související faktory, neboť mnoho vystavovatelů i návštěvníků již začíná preferovat veletrhy v Düsseldorfu a v Londýně.  Jedno velké plus veletrhu Vinexpo však nadále zůstává bezprostřední blízkost těch světoznámých châteaux s pozvánkami na akce, které během veletrhu pořádají, a v tomto aspektu je ProWein ani LIWSF nikdy nemohou předčít ani dohonit.

Příští rok se bude konat Vinexpo Asia-Pacific, a to v Hong Kongu.